Zámeček v Sedleci

zamek2

Menší barokní zámecká budova byla vystavěna patrně ve druhé polovině 17. století při cestě k poplužnímu dvoru Přemilovice v polích severozápadně od obce Sedlec (Zettlitz). V průběhu 19. století byla zámecká budova klasicistně upravena. V době před rokem 1927 byl zámek rozšířen o nové východní křídlo. V červenci roku 2012 opuštěná zámecká budova vyhořela.

Historie objektu:

Menší barokní zámecká budova s připojeným panským pivovarem byla vystavěna patrně ve druhé polovině 17. století jako novostavba při cestě k poplužnímu dvoru Přemilovice v polích severozápadně od obce Sedlec (Zettlitz). Někdy po přičlenění vsi k ostrovskému panství markrabat sasko-lauenburských byla zámecká budova krátce po roce 1690 obnovena. Na jaře roku 1698 byli v sedleckém zámku díky blízkosti Karlovým Varům ubytováni členové sasko-lauenburského markraběcího dvora.

V průběhu 19. století byl objekt zámku znovu upravován v souvislosti s těžbou kaolinu výrobou porcelánu, která se v této oblasti rozšířila. Zdejší zámecká budova tehdy získala dnešní klasicistní podobu. V době před rokem 1927 byl zámek razantně přestavěn a rozšířen o nové východní křídlo. V roce 1937 byl k zadnímu severnímu průčelí původní zámecké budovy přistavěn jednouchý patrový přístavek s technickým zázemím. Před zámeckým areálem byla otevřena mohutná jáma povrchového kaolinového dolu Pfeiffer-Lorenz, nazývaného od roku 1952 důl Sedlec.

Od dubna roku 1958 v bývalém zámeckém areálu sídlilo ředitelství národního podniku Keramické a sklářské suroviny Sedlec, později ředitelství kaolinových dolů a KSNP, n. p. Po privatizaci na počátku devadesátých let 20. století přešel bývalý zámecký areál v roce 1993 na novou společnost Keramické suroviny Božičany s r.o., která se v roce 1995 přeměnila na akciovou společnost Sedlecký kaolin. Současným vlastníkem objektu bývalého zámku je ruská firma Green Forest s r.o. se sídlem v Karlových Varech.

Popis objektu:

Dvoupatrová barokní budova na obdélném půdorysu, krytá mansardovou střechou s pálenou. Krytinou. Vstupní, pětiosé průčelí budovy je zvýrazněno středovým rizalitem, završeným klasicistním vpadlým trojúhelníkovým štítem. Okna budovy jsou obdélná, v prvním patře doplněna polokruhovými klasicistními frontony. Přízemí je odděleno profilovanou římsou. K zadnímu severnímu průčelí zámecké budovy je přistavěn jednouchý patrový přístavek z roku 1937 s technickým zázemím.

K původní budově je patrovým spojovacím traktem připojeno přistavěné novější dvoupatrové východní křídlo z doby před rokem 1927, kryté mansardovou střechou s vikýři. Mladší křídlo zachovává slohovou podobou původní zámecké budovy. Sedmiosé nádvorní průčelí východního křídla je zvýrazněno mohutným plochým trojosým rizalitem, završeným trojúhelníkovým štítem s menším oknem. Okna budovy jsou obdélná, v ose po stranách rizalitu zdvojená, v prvním patře doplněna polokruhovými frontony. Přízemí je znovu odděleno profilovanou římsou. Jižní průčelí východního křídla je zvýrazněno ve středové ose trojbokou věžicí, završenou zvonovitou střechou.

Na vrcholu šikmé nádvorní stěny spojovacího křídla je postavena architektonická dekorativní váza. Kolem zámeckého areálu se původně rozkládal dnes již neudržovaný zámecký park.

V r. 2011 požádalo Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci o zařazení sedleckého zánku na seznam nemovitých kulturních památek ČR.

V ranních hodinách dne 23. července 2012 vypukl v podkroví opuštěné zámecké budovy požár, který zcela zničil krov i střechu budovy a několik místností druhého patra.

 

Sedlec-zámek-2

barokní zámecká budova na kresbě z 20. let 20. století

zamek1

zámek v Sedleci před rokem 1920 před přístavbou
nového východního křídla

zamek2

zámek v Sedleci – březen 2009

převzato z webu Památky a příroda Karlovarska

Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vašich webových stránek.

Přidat komentář