Archiv pro kategorii: ‘Zajímavosti z kostela sv. Anny’

Restaurování sochy sv. Anny samotřetí

V průběhu roku 2016 proběhly restaurátorské práce na soše sv. Anny samotřetí z kostela sv. Anny v Sedleci. Práce zajistila renomovaná restaurátorská umělecká společnost Brandl s r. o., restaurátoři RNDr. Milena Nečásková ak. mal., Naděžda Březinová a dořezby provedl Jan Stehlík. Cena za celé dílo byla 250.000,- Kč, 200.000,- poskytlo Min. kultury z dotace na obnavu movitých památek, 50.000,- Kč uhradil Spolek na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci.

Gotický kostel sv. Anny (předchůdce nynějšího kostela)

goticky kostel

Kolem r. 1290 byl v Sedleci postaven gotický kostel. Jednalo se již v pořadí o druhý kostel, první zděný, který stával v místech nynějšího kostela. První, dřevěný kostel, se nezachoval a není ani známo, kde přesně stával. Z doby gotické je v nynějším kostele pozůstatek lomené klenby, která se nachází v sakristii. Je jediným stavebním zbytkem tzv. druhého gotického kostela. Kromě lomového zdiva se z gotického kostela dochovalo několik dalších součástí dnešního kostela.

Dívčí plastika z kaple sv. Anny v Kyselce.

dívčí plastika

Jedná se o zřejmě poslední dochovaný předmět z chátrající kaple sv. Anny, stojící v blízkosti areálu Lázní Kyselka. Plastika je pietně uložena v interiéru kostela sv. Anny v Sedleci, kde bude po dokončení restaurování exponována. Této skutečnosti bude také přizpůsoben restaurátorský zásah. Jeho koncepce vychází z konzervace plastiky a následné rekonstrukce chybějících prvků modelace. Restaurátorské práce provádí BcA. Michal Durdis v rámci své závěrečné práce na Univerzitě Pardubice, Fakultě restaurování.

Konzervace obrazů křížové cesty

Na konci roku 2012 bylo započato s postupným čištěním a konzervací obrazů křížové cesty. Obrazy namaloval kolem roku 1800 neznámý místní umělec – samouk. Dle znalce se nejedná o umělecky příliš hodnotná díla. Práce jsou hrazeny z darů věnovaných na tento konkrétní účel.

Zázračná socha sv. Anny

Historie socha

Uměleckou perlou kostela je dřevěná socha sv. Anny Samotřetí, vysoká 1,8 m. Představuje sv. matku Annu jako počestnou ženu staršího věku, která nese na levé ruce Ježíška, na pravé Marii rovněž v dětském věku. Kde a kterým umělcem byla zhotovena, o tom chybí jakákoli zpráva. Podle názoru odborníků vznikla nejpozději v r. 1480, pravděpodobně však mnohem dříve. Stala se sochou milostnou, k níž putovaly dary věřících v takovém množství, že pražská konsistoř prohlásila dekretem 20. 4. 1694 kostel sv. Anny v Sedleci poutním.

Objev tajemné mramorové desky

mramor1

Po odstěhování nepůvodních zpovědnic byla pod jednou z nich objevena velká mramorová deska. Deska je lemována 16 šlechtickými erby, uprostřed se nachází latinský text. Jak erby, tak text jsou vlivem opotřebení špatně čitelné. Na rozluštění znaků i textu se bude v budoucnu pracovat. Zda je pod deskou ukryta krypta či něco jiného je další ze záhad této desky. O postupu výzkumu vás budeme pravidelně informovat. Prvním průzkumem archeologa a historika z karlovarského muzea bylo zjištěno datum vzniku či usazení desky. Jedná se o rok 1598. To znamená, že deska je spolu s několika dalšími předměty a stavebními prvky dochovanou součástí předchozího gotického kostela z r. 1290.

Věžní hodinové stroje kostela sv. Anny

hodiny-stroj

Ve věži kostela sv. Anny se původně nacházel ručně kovaný hodinový stroj z období baroka. Ten byl však vzhledem k působení zubu času a postupující modernizaci nahrazen v letech 1890 – 1900 strojem novým. Historicky cenný původní stroj se bohužel nedochoval. Novější hodinový stroj je od renomované firmy KOHLERT z Kraslic. Jde o velmi kvalitní, zhruba 120 let […]

Zázračný obraz Panny Marie Pomocné, též Pasovské

madona-sedlec

Obraz Panny Marie Pomocné Pasovské namaloval r. 1537 Lucas Cranach st. (1472-1553). Ikonograficky jde o variantu Eleusy – něžně milující. Původně byla Cranachova madona umístěna v kostele Sv. Kříže v Drážďanech. Ten však byl v době reformace zrušen a obraz se dostal do sbírek kurfiřta Jana Jiřího I. Saského. V r. 1620 jej získal darem arcivévoda Leopold V., tehdejší biskup v Pasově, Vzal madonu do Pasova, kde se stala předmětem uctívání jako Panna Maria Pasovská,- Mariahilf. V době třicetileté války obraz převezli z bezpečnostních důvodů do Insbrucku do chrámu sv. Jakuba, kde se nachází dodnes.

Sedlecké varhany patří k nejcennějším nástrojům karlovarska

varhany1

Kostel sv. Anny v Sedleci z r. 1745 byl postaven J.Smydem. Kromě vlastní hodnotné architektury interiéru bychom mohli obdivovat hlavní oltář z r. 1748 završený nádherným sousoším i další vybavení chrámu. To nejcennější by návštěvník mohl spatřit, pokud by po vstupu soustředil pohled na varhanní kruchtu.