Premilovice-tvrziste

Přemilovice – starší tvrz

Vznik zdejší tvrze lze klást do 14. století, některými autory je však kladen již do 80. let 12. století. Dle významu místního jména Přemilovice, které můžeme vnímat jako ves lidí Přemilových, lze usuzovat na její starší původ, a to rovněž v souvislosti s existencí doloženého manství.
Poprvé je zde písemnými prameny připomínán až v roce 1464 man Ondřej ze Steinbachu s predikátem „seděním na Přemilovicích“ („Andres Stanpach residens in Premlowicz“), tehdy exekutor dvorského soudu.Ve šlikovském loketském urbáři z roku 1525 je uveden jako držitel Přemilovic Hans (Jan) ze Steinbachu mezi tzv. urozenými lidmi z dolní (druhé) části loketského obvodu.

Někdy na počátku 16. století byla zdejší tvrz opuštěna a nahradilo jí nové panské sídlo, připomínané poprvé v roce 1568. Stará tvrz někdy poté zchátrala a zanikla.
Ve dnech 9. září – 8. října 1937 proběhl ve zříceninách, zvaných místními obyvateli „Keltenwell“ (Keltský val), archeologický průzkum pod vedením německého archeologa Vïktora Karella, který se snažil řešit ve zdejší oblasti otázku německé kolonizace. Díky pochopení generálního ředitele Sedleckých kaolinových závodů, pana Hanse Meisela, mu byli přiděleni dva pracovníci, s jejichž pomocí probádal tvrziště a uskutečnil zajímavé nálezy. Dle historických souvislostí a nálezů Karell soudil, že tvrz musela být založena někdy na přelomu 12. a 13. století, její zánik datoval na přelom 15. a 16. století. Jednotlivé archeologické nálezy však datoval do rozmezí 13. až 15. století. Jednotlivé nálezy zhodnotil a následně publikoval roku 1939 J. Grüss, ovšem bez jejich bližšího časového zařazení.

Podobně jako na tvrzišti v Dalovicích zde byl nalezen velmi starý typ obytné věže, typický pro Chebsko a sousední Premilovice-vezoblasti Bavorska, Durynska a Vogtlandu. Datovatelný je rozhodně již pro 12. století na Chebsku, na Loketsku snad o něco později. Na českých hradech vznikají obytné věže až v polovině 13. století a později, což svědčí v našem případě o importované architektuře ministeriální. Navíc nejsou obytné věže na českých hradech jediným, ani hlavním obytným objektem, což je naopak na Chebsku a Loketsku pravidlem. Zde jsou obytné věže s největší pravděpodobností typickým opevněným sídlem ministeriálů z doby kolonizace úzce navazujícím na zemědělské zázemí, nebo rytířskými sídly postupně vznikajícího manského systému kolem loketského hradu.

Tvrz se rozkládala na umělém ostrůvku o horním průměru (ve dvou metrech) přibližně 20 metrů a spodním rozměru asi 35 metrů obklopeném vodním příkopem širokým cca 5 až 8 metrů a 160 metrů dlouhým kruhovým vnějším valem, širokým v koruně 1,5 až 4 metry a vysokým ještě dnes místy až 2 metry ležícím v těsné blízkosti rybníka. Archeologický průzkum odhalil na ostrůvku spodní část obytné věžovité stavby o vnějších rozměrech přibližně 840 x 840 cm, o síle zdí 170 cm a vnitřních rozměrech 500 x 500 cm. Do stavby se vstupovalo po jakémsi předloženém schodišti schodovitého přístavku o rozměrech 420 x 150 cm průchodem v obvodové zdi z lomového kamene o tloušťce cca 1,7 metru, za nímž se rozkládal již vnitřek budovy. Interiér tvrze obsahoval jedinou místnost pravidelného čtvercového půdorysu o straně 5,2 metru dlouhé přístupnou od severozápadu dveřmi, 90 cm širokými a osvětlená oknem směřujícím k severovýchodu. K severovýchodnímu nároží budovy byla přistavěna zesilující předsunutá obranná věž o rozměrech asi 440 x 330 cm. Kamenné zdivo bylo stavěno na vápennou maltu s výskytem karlovarského vřídlovce.

Přemilovice-zdivoZ původní tvrze se dodnes dochovalo kruhové tvrziště o průměru asi 60 metrů, umístěné částečně v rybníku a ze západu obklopeno močálem. Z větší části je dochován 160 metrů dlouhý kruhový vnější val, vysoký ještě dnes místy až 2 metry, a příkop, který je zaplaven vodami přilehlého rybníka a na severu a východě zčásti zanesený. Z vody vystupuje pouze těleso valu a vlastní ostrůvek tvrziště o průměru 15 metrů. Na umělém pahorku ve sníženině je patrné zdivo z lomového kamene do výšky asi 1 m. Jedná se o zbytky budovy tvrze, obytné věže přibližně čtvercového půdorysu, odkryté při archeologickém průzkumu roku 1937. Uvnitř objektu i v jeho okolí je terén změněn vyházenou zeminou a sutí. Lokalita je zarostlá neprostupnou vegetací, dobře rozpoznatelný je pouze západní úsek valu v rybníku. Relativně nejpřístupnější je východní úsek příkopu.

Lokalita tvrziště je sice volně přístupná, ale v prostředí dlouhodobě nekultivovaném. V podstatě pustne bez zájmu veřejnosti již od dob předválečného výzkumu

 

převzato z webu Památky a příroda Karlovarska


Přidáno

v

,

Od

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *